Vyrazit na delší dobu na cesty s rodinou je pro někoho nereálná představa. Pokud chodíme každý den do práce, vyžádáme si týden až 14 dnů dovolené, a to je pro většinu lidí maximum. Je to pochopitelné, běžně máme v roce 20 dnů dovolené a vzít si třeba měsíc, mnohým z nás připadá nemožné.

Když naši známí doma vyprávěli, jak cestujeme s celou rodinou 4 měsíce po Evropě, setkali se s hláškou: "No jo, vy máte za kamarády Marťany!" 

Až tak nezvyklé je dlouhodobé cestování v našich podmínkách.

Sami máme zkušenost, že vyžádat si, po mnoha letech práce v jedné firmě, měsíc neplaceného volna, nemělo tak hladký průběh, jak bychom si představovali. Nastávají totiž otázky: Co když to tak budou chtít všichni? Kdo převezeme za zaměstnance práci? Jak to zařídit, aby to prošlo v účetnictví? Atd.

Přitom víme, že například v Německu větší firmy nabízí svým stálým zaměstnancům po několika letech (třeba po 10 odpracovaných letech) až půl roku placené dovolené. Němců jsme na našich cestách potkávali nejvíc. Mají jiný problém, školy jim neumožní cestovat s dětmi, protože domácí vzdělávání ani individuální plán v Německu neexistuje.

S mužem jsme měli dlouho sen vyrazit na delší cesty, ale neměli jsme odvahu o tom začít ani nahlas přemýšlet. A najednou se to stalo a přišlo to prakticky ze dne na den. Muž se rozhodl po mnoha letech změnit práci a jeho pracovní smlouva neumožňovala nastoupit ihned do dalšího zaměstnání. Čas, kdy nemohl nastoupit do nové práce, jsme se rozhodli využít k cestování. Já pracuji na živnost a podnikám částečně online, tak jsem si mohla cestování celkem jednoduše zařídit. Nejmladšího syna nevzali do jeho vysněné školy a dostal odklad a starším dětem (6. a 8. třída) ve škole vyšli vstříc a podpořili nás individuálním vzděláváním. V Čechách je totiž domácí a individuální vzdělávání zákonné.

Vyrazili jsme obytným vozem na 4 měsíce a procestovali 13 zemí (zejména evropských, ale také Maroko), učili jsme se s dětmi na cestách a zažili mnohá dobrodružství, více na FB stránce Život na 4 kolech nebo na našem promítání.

Co cestování a finance?

Byla jsem naivní, když jsme si myslela, že na cestách ušetříme. Měla jsem pocit, že když budeme cestovat v obytňáku, neutrácet za kempy ani dálnice, že je to ten nejlevnější způsob žití. V našem pojetí tomu tak nebylo.

První větší finanční investice byla zakoupení obytného vozu. Kampery se dají koupit staré, tak jako jsme to udělali my, za cenu asi od 150 000 Kč. Měli jsme štěstí, že jsme kupovali od kamaráda, a Bobíka, jak jsme náš kamper pojmenovali, jsme měli už vyzkoušeného z cestování po Sardinii a Rumunsku z předchozích dovolených. Věděli jsme tedy, do čeho jdeme. I tak to nebylo úplně jednoduché, protože se 14 dnů před naší cestou musela udělat velká oprava a málem jsme nevyjeli v plánovaný den. Když se s námi náš servisák loučil, požehnal nám na cesty slovy: „Vy jste tedy kaskadéři.“ 

Pokud uvažujete o koupi staršího obytňáku a máte možnost si ho vyzkoušet na kratší cesty, vřele to doporučujeme. Můžete zjistit, že ho třeba nedokážete dost dobře řídit, jako se to stalo mně, protože stará auta nemají posilovač řízení a je to tedy pěkná makačka a taky stres. Je taky super mít poradce servisáky jako přátele na telefonu. Někteří naši známi nám statečně brali telefony až do konce naší cesty. Někteří to vzdali už v půlce. A my jim všem moc děkujeme. 

Pokud se rozhodnete do dobrodružství se starým autem nejít, ale obytný vůz chcete, bude potřeba mít našetřeno docela velkou sumu. Nové kampery se prodávají i za několik milionů. Ani půjčení obytného vozu není levná záležitost, vyjde ve většině půjčoven okolo 3000 Kč na den.

My jsme se starým obytňákem spokojení. S tím, že to bude tak trochu cesta po evropských servisech, se prostě předem počítalo. Bobík nás naštěstí nenechal v nějakých prekérních situacích, třeba na poušti nebo v odlehlých horách, ale ve Španělsku se mu moc nelíbilo a pořádně nás tam pozlobil. Jinak jsme vyzkoušeli servisy v Chorvatsku, Albánii, Itálii, na Sicílii, ve Španělku a zastavili jsme se i v Maroku. Čím chudší země tím to se starými auty umí líp. V bohatém Španělku se jim do oprav moc nechtělo a v několika servisech nás odmítli. Co nám nesmírně ušetřilo výdaje, bylo připojištění auta na odtah a možnost náhradního vozu a zajištění odtahu a dopravy domů v případě poruchy. 

Pokud vyrážíte na cesty v obytňáku je třeba počítat, že se může něco pokazit a mít i určitý baget na opravy. A to i u novějších aut. Nás nakonec opravy za 4 měsíce vyšly asi na 25 tis Kč.

Jak řešit své finance na cestách?

Mějte našetřeno:

Vyrazit na cesty bez úspor může být takové dobrodružství, že by se Vám to nemuselo líbit. Znám rodiny, které to daly a prověřilo je to v důvěře v boží prozřetelnost, že nakonec o ně bylo vždy nějak postaráno. Ale takoví pankáči prostě nejsme. Pro nás bylo nezbytné mít finanční balíček, který nám zajišťoval relativně klid a pohodu. Pokud bychom nevěděli, že naši cestu ufinancujeme, tak bychom nevyrazili. Byl by to pro nás příliš velký stres.

Pasivní příjem:

Pokud jste už vynaložili své úsilí a kreativitu a vytvořili jste si pasivní příjem, tak je to paráda. Máte určitě na cestování jednodušší start. Mně se taky podařilo vytvořit si pasivní příjem z prodeje online semináře Přirozená antikoncepce, z ebooku Symptotermální metoda v praxi a z dalších aktivit mého projektu www.prirozenaantikoncepce.cz . Na cestách to byla velmi příjemná finanční injekce, ale celé cestování bychom ještě tímto způsobem neufinancovali. 

Pronájem nemovitosti:

Pokud jste z tech šťastnějších a jste vlastníkem nemovitosti, může to být způsob, jak si na cestách finančně přilepšit. V čím žádanější lokalitě bydlíte, tím samozřejmě lépe. Potkali jsme cestovatele, kterým pronájem nemovitosti financoval celou cestu. Vyzkoušeli jsme si, že se dá nemovitost dost dobře pronajmout i na kratší dobu. Samozřejmě zde platí, že čím déle budete pryč, tím lépe se bude nemovitost pronajímat. Nám se během pár dnů podařilo pronajmout náš dům i chalupu na 4 měsíce, až nás překvapilo, jak to byl jednoduché. U pronájmu domu jsme nakonec zvolili variantu nižšího nájmu, ale osobě, které jsme naprosto důvěřovali. Pokud bychom dům pronajímali cizím lidem, mohli jsme si říci větší částku, ale museli bychom ho pravděpodobně částečně vyklidit a do toho se nám nechtělo.

Práce na cestách:

Další možnost, jak financovat cestu, je na cestě pracovat. To je většinou možné pro ty, kteří mohou pracovat online, často se těmto lidem a rodinám říká IT Nomads. Potkali jsme několik rodin, kdy muž pracoval v IT a žena se starala o děti. Takovým způsobem se dá cestovat poměrně dlouho. Tyto rodiny popisovaly dva základní problémy. Jedním z nich bylo každodenní zajištění času a klidu na práci, což s dětmi může být náročné.  A druhý, že ženy někdy byly ze stěhování, vzdělávání a zajišťování všeho okolo dětí poměrně unavené. V takových případech je skvělé vyhledávat na cestách komunity, kde se takových rodin sejde víc a děti se mohou zabavit s ostatními dětmi. Takové komunity jsou například ve Španělsku a Portugalsku, kde mnoho rodin odjíždí na zimu z celé Evropy i Ameriky. Pokud Vás zajímá tato inspirace, můžete se obrátit na Ivanu (potkali jsme ji s rodinou na cestách), která spravuje na Facebooku stránku Noschoolkids. Pro koho by bylo skloubení cestování a práce příliš náročné, může si vybrat jednu destinaci, pronajmout si dům (často pomůže Airbnb) a žít, pracovat a cestovat z jednoho místa. Na to jsou vhodné destinace v Asii např. Thajsko nebo Bali, protože náklady na život jsou tam mnohem nižší než třeba v Evropě. Pokud vás zajímá tento druh cestování, mrkněte třeba na Lucku a Honzu Harnošovi - www.janharnos.com

Přivydělávání na farmách:

Další z možností, jak cestovat a vydělávat peníze, je práce na farmách. Pokud se rozhodnete pro tuto možnost, musíte počítat, že to bude makačka. Ale rodiny, které se takto vydaly a rozhodly se pro tento způsob života si nestěžují. Pracuje se třeba ve Španělsku, Francii, Holandsku či Dánsku. Pracuje se většinou 14 dnů až měsíc vkuse, dle práce a pak se dají vydělané peníze využít na cestování. Nebo můžete přejíždět na různé farmy, což chce mít už dobře vypracovaný plán, aby vše klaplo. Někdo by mohl mít problém s tím, že se většinou jedná o velké farmy, kde to s ekologií nebudou myslet moc vážně.  Vše má své pro a proti.

Woofing:

To je trochu jiný způsob farmaření. Tato práce totiž není placená, ale pobyt na farmě šetří náklady za jídlo a třeba i ubytování a hlavně může přinést zajímavé poznatky a informace o šetrnějším způsobu farmaření. Pokud chcete maximum informací o tomto způsobu cestování, neznám nikoho povolanějšího než úžasnou rodinku Narubylife, se kterou jsme se na cestách potkali.

Vyrábění a prodej upomínkových předmětů:

I toto je jedna z možností, jak si na cestách přijít k pár penězům, zejména pokud se vydáte okolo Vánoc a zajistíte si prodeje na vánočních trzích. Potkali jsme sympatický italský pár, vyráběli moc hezká cestovatelská trička. Hned jsme si u nich pár nakoupili. Prodávat v kamperu se dá téměř cokoliv, jen je potřeba si vždy zjistit, jak to je s prodejem na ulici v různých zemích, ať nemáte problém se zákonem. Sama jsem na cestách hodně tvořila a malovala, ale naše malované kameny jsme neprodávali. Sloužily nám jako upomínkové dárečky přátelům a děkovadlo pro ty, kteří nám na cestě udělali radost. Určitě by bylo možné v kamperu tvořit i semináře, trochu si to plánuji do budoucna.

Housesitting:

Další z příležitostí, jak cestovat a mít zajištěno alespoň ubytování, a to někdy i poměrně luxusní je housesitting. S touto možností jsem se setkala díky stránce Máma na cestách. Jak si zajistit cestování i hodně daleko, např. v Austrálii, či Americe, se dozvíte na její stránce.

Žití v komunitě v Anglii:

Poslední z možností, o které vím, jak cestovat s dětmi a neplatit všechny náklady, je žití v komunitě v Anglii. Tuto možnost jsem se dozvěděla až po našem návratu. Je možné se přihlásit do projektu komunitního bydlení, což je vesnička v Anglii, kde má rodina hrazeno ubytování, jídlo a menší kapesné a na oplátku vypomáhá s péči o hendikepované. Pro některé je to jistě cenná zkušenost a možnost, jak vylepšit sobě a dětem angličtinu.

Možností, jak cestovat levněji je jistě mnohem více. Vím o komunitách, třeba domoškoláků, které nabízí možnost u sebe pobýt a někdy příště si pobyt vyměnit. Je možné také vyměnit si dům. Tento způsob cestování využívají naši přátelé. Nabídnou v aplikaci dům a vymění za jiný třeba v Portugalsku více najdete na stránce HomeExchange.

Nám se podařilo potkat v Rumunsku moc příjemnou Francouzkou rodinku se 3 dětmi. Když pak cestovali přes ČR na pár dnů se u nás zastavili. Teď víme, že až pojedeme do Francie máme na pár dnů u nich také zázemí. To samé jeden Americký pár u nás pobýval v době, kdy jsme byli na cestách a víme, že nás u sebe v Americe rádi přivítají. A takových lidí bylo na cestě víc, kteří nám nabídli možnost se u nich kdykoliv zastavit a my zase jim. A to je moc hezké tvoření nových přátelství a v danou chvíli na cestách třeba i velká pomoc.

Co bylo na cestách nejdražší a na čem se dalo ušetřit?

Nejvíc jsme utratili za jídlo. Na jídle jsme nešetřili a výrazně se to projevilo v rozpočtu. Určitě by se dalo ušetřit, nakupovat méně, vybírat levnější suroviny, mít zásoby z Čech a nechodit do kaváren a restaurací – což jsme dělali jen v levnějších zemích jako je Albánie a Maroko.

Trajekty: to byla jedna z velkých položek, kterou jsme nemuseli platit, kdybychom se rozhodli, že nepotřebujeme vidět toho tolik, kolik jsme chtěli. Je to jedna z položek, na které se dalo ušetřit. My jsme rádi, že díky trajektům jsme mohli vidět větší kus Evropy.

Benzín: taky velká suma. Naše cestování bylo opravdu o častých přesunech, kdybychom chtěli zvolit úspornější variantu, museli bychom zůstávat déle na jednom místě. Neviděli bychom toho tolik a to by nás asi mrzelo.

Lokalita: Cestování po Evropě je prostě drahé. Všechny země kromě Albánie a Maroka, byly na každodenní žití dražší než u nás. Abychom ušetřili, museli bychom se pohybovat v chudších a levnějších zemích. Nebo rovnou zvolit Asii. Peníze místo do obytňáku investovat do letenek a pak už žít a cestovat v zemích, kde každodenní žití vychází levněji než u nás.

Vstupenky – na cestách jsme si dopřávali návštěvy různých významných, historických objektů a míst. Na této položce by se dalo ušetřit, my investovaných financí za zážitky nelitujeme.

S jakou nejnižší částkou za měsíc je třeba počítat, pokud chcete cestovat v podobném režimu jako my? Minimum, které jsme vypočítali je asi 10 000 Kč na jednu osobu, ale lépe počítat s vyšší částkou.

Zajímá Vás celá naše rodinná dobrodružná výprava?

Vše jsme sdíleli na Facebooku na stránce Život na 4 kolech. Pokud Vás zajímá více informací, můžete nám napsat na k.jurencakova@centrum.cz

Pokud máte zájem o promítací přednášku z cest, pište také na výše uvedený email.

Pokud se chystáte vyrazit na delší cesty, gratulujeme, je to velký zážitek a po návratu nebudete stejní.

Užívejte cestovatelský čas

Katka, Pavel, Ami, Vilém a Jáchym Juřenčákovi