Život bez hormonální antikoncepce
Je mi čerstvých 17 a na oslavě svých narozenin potkávám kluka, který mi někoho připomíná. Vyzve mě k tanci a já už v tu chvíli tuším, že jsem se zamilovala. První opravdová vážná láska. To přece znamená, že spolu budeme muset spát, tak se to přece dělá. A to si budu muset nasadit hormonální antikoncepci, abych neotěhotněla. Některé kamarádky ji berou, i když kluka nemají. Tak to přece musím i já, ale kdyby se to tak dalo nějak obejít bez návštěvy lékaře… No jo, moje o rok starší sestra si nechala předepsat hormonální pilulky, ale nakonec je nevyužila. Dostávám "skvělý" nápad, že je použiji místo ní. Tak začal můj život s hormonální antikoncepcí a také s pohlavním životem. Na první milování bych raději zapomněla. Bylo to totálně o ničem. Vlastně jsem ani nepochopila, že to už je to ono. Co na tom proboha všichni mají?!
Dobírám třetí platíčko hormonální antikoncepce a mám stále větší pocit, že je něco jinak. Nevejdu se téměř do žádného oblečení. Ze začátku to vypadalo, že mi narostou jen prsa, což by se mi líbilo, ale brzy je mi jasné, že to nebude pravda. Kupuji si o dvě čísla větší kalhoty a přestávám se ve svém těle cítit dobře. Tohle přece nejsem já. Další HA už si nechám předepsat od mé gynekoložky a vyslechnu si spoustu nepříjemných hlášek. Začnu brát další platíčko a moje svědomí začíná na mě křičet. Nejez to! Není to dobré! Je to totální boj, snažím se přehlušit volání svého těla, ale to upadá do vysokých horeček a mně je jasné, že je to kvůli HA. V noci vstanu a krabička letí do koše. Ráno se probudím a jsem zdravá! Nic mi není. A co teď…
Je to boj. Snažím se vyhýbat milování, ale touha je často silnější. Používáme přerušované milování nebo kondomy. Ale už v létě, půl roku od našeho seznámení, se mi zpozdí menstruace a já se dostávám do dalšího velkého stresu. Jsem určitě těhotná! Menstruace se mi nikdy nezpozdila. Dlouhých 10 dní, skoro jako utrpení, a když už ztrácím naději, menstruace najednou přijde. Uffff. Nikdy v životě jsem nebyla tak ráda, když jsem zjistila, že menstruuji. S mým přítelem jsme se už začali bavit, co bude. Postavil se k tomu jako opravdový chlap, i když mu bylo čerstvých 18. Myslím, že to náš vztah velmi posílilo, ale bylo jasné, že musím hledat další možnosti ochrany proti početí.
Studuji ve Zlíně a narazím na kurz Přirozeného plánování rodičovství. Absolvuji kurz, naučím se Symptotermální metodu a začnu praktikovat. Informace pochopím rychle, ale zpětně můžu říci, že jsem k metodě přistupovala naprosto nevědomě. Spíše jsem na ní hledala chyby, a proč to pro mě není vhodné, než abych hledala motivaci a důvody, proč ano.
Asi po roce praktikování Symptotermální metody se vracíme ke kondomům a přerušovanému milování. Určité období nám to „vychází“. Žiji sice stále ve strachu a pocitu, že to není úplně ono, ale co už. S přítelem se stěhujeme do Prahy, nastupuji na vysokou školu, bydlíme spolu a mně přichází myšlenka, že se blíží nějaká velká změna. Stále více cítím, že když spolu žijeme, měli bychom se přece vzít. Silné programy z dětství, které mě ale chrání od nepříjemností. Nakonec mě přítel opravdu požádá o ruku, přestože studuji teprve první ročník na vysoké škole, začneme plánovat svatbu – bude v létě! Máme už pozvánky, termín, šaty…. když zjistím, že jsem otěhotněla. Přerušované milování ve spacáku není úplně ono :) Ale už vím, proč jsem cítila tak silný pocit, že vše bude jinak. Je to velká změna v životě. Svatba, koupě nového bytu a stěhování za Prahu, školu měním na dálkové studium. Přesto jsem ráda, že svatbu jsme měli ujednanou už předtím, nikdy jsem nechtěla, aby si mě můj muž „musel“ brát kvůli tomu, že jsem těhotná. Náš vztah to posílilo a byli jsme v té době na novou roli připravení, i když nám bylo „teprve“ 23 let.
Brzy po porodu dcerky jsem onemocněla závažnou „nevyléčitelnou“ nemocí. Strávila jsem více než měsíc v nemocnici, prošla jsem operací plic a bylo mi zakázáno mít další děti. Jenže duše to chtěla jinak a neplánovaně jsem otěhotněla z milování v menstruaci, „kdy to přece nejde“. Naštěstí jsem byla podpořena, těhotenství i porod proběhl bez problému a já jsem měla radost, že máme chlapečka. Jenže 8 měsíců po porodu jsem zjistila, že jsem opět těhotná! A to už bylo na mě moc. Sesypu se v pláči, to nedám, už jsem vyčerpaná. Ale těhotenství přijímám a začínám se těšit na miminko, v tu chvíli ale zjistím, že jsem potratila, absolvuji kyretáž a opět brečím. Z dalšího případného neplánovaného otěhotnění mám takovou hrůzu, že se rozhoduji znovu nasadit hormonální antikoncepci. Vím, že mi pilulky nedělaly dobře, na trhu se objevují hormonální náplasti, rozhodnu se je vyzkoušet. První náplast super. Uvolňuji se a mám velkou chuť na milování. Čím větší mám chuť já, tím menší má chuť můj muž. Nějak to nefunguje, několikrát se kvůli tomu pohádáme. Nalepím druhou náplast a s ní přichází ukrutné bolesti hlavy. Nedá se to vydržet! Náplast si rvu z paže, ale nejde dolů, mám pocit, že se zblázním. Navštívím svého gynekologa a zeptám se na jiné možnosti. Nabízí nehormonální tělísko a rovnou vysvětluje, jak funguje: „Nehormonální tělísko se zavede do dělohy, kde vytváří nepříznivé prostředí pro spermie, takže se spermie k vajíčku nedostanou, ale kdyby se to náhodou stalo, nemusíte se ničeho bát, protože oplodněné vajíčko se díky tělísku na děloze neusídlí a odejde při menstruaci.“ Aha, takže má mimo jiné i potratový efekt…. je mi jasné, že to nedám a odcházím s receptem na nejjemnější pilulky. Jenže doberu první platíčko a je jasné, že to nebude nic slavného. Mám stále špatnou náladu, jsem podrážděná až depresivní, emoční a hádavá. Taková neustálá premenstruační fáze. Můj muž to přestává zvládat a důrazně mi řekne, ať to vysadím, protože dříve budeme řešit rozvod než neplánované těhotenství. Bylo to naposledy, co jsem použila hormonální antikoncepci.
Další roky jsme opět používali přerušované milování a střídali s kondomem až do doby, kdy přišla informace, že k nám chce přijít další děťátko. Ze začátku jsem se této myšlence bránila, ale později jsem připustila, že pokud chce děťátko přijít, ať se tak stane. Narodil se nám chlapeček, doma, a změnil mi celý život, znovuzrodila jsem se s ním. Byl to tak silný zážitek, že jsem si nedovedla představit, že bych už nikdy nerodila a s mužem jsme se začali bavit, jestli si nepořídíme ještě jedno děťátko. Ale domluvili jsme se, že později. V tu chvíli, kdy jsme myšlenku vyslali, jsem znovu otěhotněla. Od začátku jsem vnímala, že něco není v pořádku, a nakonec jsem spontánně potratila, tentokrát doma.
Najednou jsem toho měla dost! Těhotním, kojím, potrácím, stále nějaké změny a já vůbec nevím, co se ve mně děje! Už jsem z toho byla totálně otrávená a měla jsem velkou potřebu se více poznat, vědět, co se ve mně odehrává. V té době jsem již znala Cyklickou ženu a přicházelo ke mně stále více důležitých informací, které mi měnily život. A najednou mě napadlo, že já přece znám Symptotermální metodu! Hned jsem našla staré záznamy a brožuru a začala znovu praktikovat. Brzy jsem si udělala kurzy základní, a poté certifikované a stala jsem se sama lektorkou Symptotermální metody. Doslova mě totiž nadchla! Najednou už nebyla obava, co se ve mně děje, zda jsem plodná nebo neplodná, jak to se mnou vlastně je. Najednou mi byla spousta věcí jasnějších. Pochopila jsem dokonce, jak bylo možné, že jsem otěhotněla z milování v menstruaci, protože mám prostě brzy ovulaci a spermie si může na ovulaci počkat.
Přirozená antikoncepce formou Symptotermální metody se stala mým životem, mou vášní, mým sebepoznáním. Pomohla nám i k lepšímu a intimnějšímu vztahu s mým mužem, z milování se i díky této metodě vytratil stereotyp. Pro mě se stala tou jedinou a nejlepší formou antikoncepce a díky ní jsem začala vnímat svoji plodnost jako něco, co mám plně ve svých rukách, jako sílu, která je moje, která mi patří, a kterou mohu vědomě ovládat.
Konečně zažívám milování beze strachu, menstruaci očekávám bez obav, zda přijde nebo nepřijde. Vím, zda jsou moje cykly zdravé a snažím se tuto metodu šířit co nejvíce, protože je mi jasné, že je mnohem více žen, které by mohly být nadšené, stejně jako já, jen nemají informaci, že tato metoda existuje.
Přeji co nejvíce ženám, aby objevily svoji schopnost mít plodnost pod kontrolou bez hormonální či jiné zátěže.
Kateřina Juřenčáková
Ráda bych svým příběhem podpořila projekt E-book Život bez HA a tištěnou knihu Život bez hormonální antikoncepce - Adély Novákové.